Vliv tvorby fibrinu na terapii mastitid

Průvodním jevem každého zánětu mléčné žlázy je vysoká produkce fibrinu. Organizmus si tak vytváří nespecifickou bariéru, která by po zvládnutí zánětu měla být odbourávána a nahrazena regenerovanou tkání. Mastitidy jsou však doprovázeny nadměrnou tvorbou fibrinu, který se opožděně a pomalu odbourává.. Nadbytečný fibrin pokrývá nejen místo zánětu, ale i okolní tkáň, která je nedostatečně zásobena kyslíkem a snadno se do ní zánět rozšiřuje.

Vazba bakterií na fibrin znemožňuje jejich dosažitelnost pro antibiotika a výsledkem jsou recidivy, případně přechod onemocnění do chronické nebo subklinické formy. Úplného bakteriologického uzdravení po antibiotické léčbě bez podpory enzymů můžeme dosáhnout pouze ve 30% případů.

Mechanismus účinku enzymů při terapii zánětů

Enzymy trypsin, chymotrypsin a papain obsažené  v přípravku Masti Veyxym^® dokáží v několika rovinách bojovat jak se zánětem, tak i s jeho bakteriálním původcem. Jejich účinek shrnují následující tabulky:

1. Účinek enzymů na průběh zánětu.

   Enzymy zásadním způsobem zasahují do procesů probíhajících v místě zánětu, a to zejména svým účinkem protizánětlivým, antiedematickým, analgetickým a podstatným vlivem na rychlost fibrinolýzy.

2. Účinek enzymů na bakteriálního původce zánětu.

   Enzymy působí na bakterie jak samostatně, tak i společně s antibiotiky, jejichž účinek zvyšují.

Použití přípravku Masti Veyxym^® při terapii mastitid

Všeobecně se doporučuje aplikovat 1 injektor do postižené čtvrti vemene 2-3x v intervalu 12 hodin.

Samostatné použití přípravku se doporučuje u neinfekčních mastitid, v ostatních případech akutní mastitidy je úspěšnost léčby závislá na charakteru onemocnění a původci. Použití v kombinaci s antibiotiky u akutní mastitidy výrazně zkracuje dobu potřebnou k vyhojení zánětu a návratu funkce, zvyšuje pravděpodobnost úplného bakteriálního vyléčení.

Při léčbě dříve neúspěšně léčené mastitidy, chronické nebo latentní formy mastitidy, vede nasazení enzymů v kombinaci antibiotiky ve většině případů k úspěšnému vyléčení. Zvláštní kategorií jsou mastitidy, které se v chovu manifestují pouze zvýšeným počtem zárodků v mléce. Zde doporučuje pravidelné vyhledávání problematických zvířat NK testem a jejich ošetřování samotnými enzymy, přitom není nutno vyloučit jejich mléko z dodávky. Problematika je natolik různorodá, že není možné doporučit všeobecně platné schéma terapie, potřebný počet aplikací enzymů a nutnost použití v  kombinaci s antibiotiky.

Praktické zkušenosti

Mechanismem účinku enzymů při terapii mastitid se zabývalo mnoho prací. Byl ověřován účinek samotných enzymů i kombinace enzymů s antibiotiky, pokusy byly prováděny v různých podmínkách chovu. Z provedených pokusů vyplynuly některé zajímavé poznatky, které by mohly pomoci při úspěšné terapii mastitid:

• Již 2 hodiny po aplikaci první dávky enzymů do vemene dochází k prudkému zvýšení počtu buněčných elementů v mléce, mezi nimiž jsou i vysoké koncentrace patogenů (zkoumáno u S. epidermidis, S. haemolyticus, C. renale). Jejich vyplavení je důsledkem ztráty adhezivních faktorů.
• Velmi dobré výsledky přinesla léčba akutních mastitid způsobených Pseudomonas aeruginosa a Candida parapsilosis  (4 dny po samostatné terapii enzymy došlo k vyléčení), úspěšná byla terapie i u těžce vyléčitelných případů s těmito původci.
• Akutní mastitidy způsobené streptokoky a stafylokoky vykazovaly po 2 dnech samostatné terapie enzymy výrazné zlepšení, při léčbě kombinované s antibiotiky nedošlo k vyléčení jen u jednoho případu z celého pokusu.
• K eliminaci patogenů při léčbě mastitidy došlo i v případě imunotolerance zvířete.
• U chronických a subklinických mastitid způsobených rezistentními kmeny S. aureus, S. haemolyticus, Sc. dysgalactie nebylo samotné použití enzymů úspěšné.